Vítám vás u dnešní recenze, ve které si povíme něco o knize další tuzemské autorky, Lucie Ortegy, která napsala několik zajímavých knih a já tímto moc děkuji za poskytnutí této úžasné knihy k recenzi.

My se ale dnes zaměříme na první knihu dvou dílné série s názvem Světla nad močálem, kterou mi Lucka poskytla k recenzi, za což jí tímto oficiálně moc děkuji a už se těším, až si od ní přečtu něco dalšího a doufám, že to bude taky tak skvělé, jako tohle.

Nebudu vás ale zdržovat a vrhnu se rovnou na to.

OBECNÉ SHRNUTÍ OBSAHU PRO PŘIBLÍŽENÍ:

Lena se po smrti stala navkou, bytostí, která musí získat duši jednoho člověka, aby se stala plnohodnotnou bludičkou, a musí během sedmi let sehnat nějakou duši, která by jí tuto proměnu pomohla dotáhnout. Pak se ale její lhůta díky tendenci zachraňovat svou sestru zkrátí na 7 dní, během kterých Lena prožije spoustu dobrodružství, přátelství, lásky, ale i zrady a dalších negativních zkušeností.

Zvládne ale za 7 dní získat Lukášovu duši? A co všechno je vůbec schopna obětovat pro záchranu sebe, své rodiny a močálu?

To vše a mnohem více se dočtete v této knize.

NĚCO O POSTAVÁCH:

Zde naleznete velice zestručněné základní informace o několika málo postavách, které děj nějakým způsobem ovlivnily, nebo se v něm často vyskytují. Ovšem jak a proč konkrétně na tomto seznamu jsou    si budete muset zjistit sami.

STRUČNÝ PŘEHLED POSTAV:

Lena – hlavní postava

Kora – Lenina sestra

Světlana – Lenina mentorka

Nemoj – pán močálu

Lukáš – lovená duše

Irma – striga

Morana – královna temného Navu

MŮJ OSOBNÍ NÁZOR NA JEDNOTLIVÉ POSTAVY:

LENA

Lena ve svém smrtelném životě spáchala sebevraždu, což znamenalo, že se po své smrti měla stát rusalkou, i-když to ona sama samozřejmě nevěděla. Z nějakého důvodu si ji ale sám pán močálu, ve kterém se utopila rozhodne nechat a dát jí šanci stát se bludičkou, což je předmětem mnoha sporů.

Leně se jednoho dne téměř podaří lapit duši, která ale v poslední chvíli uteče a protože bludičky mohou lapit duši jen s jejím souhlasem, nezbývá jí než doufat, že získá duši někoho jiného dřív, než jí skončí lhůta.

Jenže co když se s oním člověkem znovu setká?

Lena se místy chovala trochu nelogicky, ale přesto byla velice odvážná, nebojácná a měla ráda svou novou rodinu, což ji přivedlo do spousty problémů. Ona se ale přesto nevzdala a snažila se zachránit vše, co se dá.

Ale podařilo se jí to? A stihne převést duši člověka dřív, než bude pozdě?

KORA

Kora je také Navka. Její lhůta 7 let na to, aby chytila nějakou duši a mohla tak dokončit svou transformaci v plnohodnotnou bludičku se nenávratně chýlí ke konci a ona je z toho již zoufalá. Protože nechce skončit jako spousta ostatních v Kostějově říši „zla“ rozhodne se k razantnímu řešení, které si ale musíte přečíst vy sami.

A dojde k němu vůbec?

Kora byla fajn postava, která v sobě měla něco z potřeštěnosti bludiček, ale zároveň je stále loajální svým sestrám a těm, které si oblíbí.

Také je mimo jiné chytrá a obětavá, což jí a Leně nejednou zachrání život.

SVĚTLANA

Světlana se po Lenině přijetí mezi navky stává její mentorkou, což znamená, že ji učí a pomáhá se vším potřebným.

Její povaha naprosto odpovídá jejímu jménu. Je totiž velice milá, nápomocná a prostě takové zlatíčko, které všichni chceme mít i v reálném životě.

I tak ale dokáže mnohdy poradit a pomoci, což je vzhledem k marnivému charakteru bludiček dost netypické a nečekané.

Tuhle tu postavu jsem měla moc ráda a osobně mi připadala svým charakterem jako „matka“ všech těch bludiček a úplně chápu, proč byla takovou „rádkyní“ samotného pána močálu.

MŮJ OSOBNÍ NÁZOR NA TUTO KNIHU:

Nedávno jsem zde recenzovala knižní sérii Jany Jordanové, u které jsem psala, že jsem moc knih s posmrtnou tematikou nečetla. No, dnes můžu říct, že se jejich počet navýšil u tuhle knihu a ještě navýší o její pokračování.

Spousta z bytostí, které Lucie v knize má jsou ze Slovanské mytologie, což oceňuji, protože je to mytologie, která bývala u nás nejtypičtější. Zároveň se mi líbí její rozmanitost, co se bytostí týče, za což chválím i autorku. Tolik bytostí pohromadě jsem snad v žádné knize nepotkala.

Nemám ale pocit, že by v knize byly postavy a tvorové překombinovaní. Právě naopak, což je v dnešní době poměrně vzácné.

Velkým plus byla také témata, která autorka do knihy zakomponovala a zamyšlení na začátku každé kapitoly.

Celý svět pro mne díky jejímu popisu byl snadno představitelný a musím říct, že mě osobně se líbil. Občas jsem si teda v druhé polovině říkala „bože, co všechno je tam ještě potká?“ Ale autorka byla schopná udělat některé situace pro hrdinku ještě horší, než jsem si dokázala představit a i-když se jistá část úkolu podařila splnit, zamrzel mě konec, který jsem si upřímně představovala trochu víc, no, happyendově, ale zároveň ho oceňuji, protože tím Lucka perfektně ukazuje, že každý čin si vyžaduje svou cenu.

Jsem moc zvědavá na další díl a už se moc těším, až si jej přečtu.

Doporučila bych tedy tuto knihu?

Ano, určitě ano.

A komu?

Rozhodně všem milovníkům práce Českých autorů, milovníkům Slovanské mytologie a knih s obrovským přesahem.