Vítám všechny čtenáře u dnešního rozhovoru.

Bohužel jsem toto povídání neměla hotové v době, kdy vyšla recenze autorovy knihy, nicméně i tak věřím, že si rozhovor užijete a že nám krásně předělí vlnu zahraničních autorů, které se teď věnuji.

A s kým si to vlastně dneska popovídáme?

S nikým jiným, než se samotným autorem knihy Vetřelci v našich hlavách, Danielem Pelikánem, kterému tímto moc děkuji za rozhovor a vám přeji, abyste si čtení užili.

Pojďme už ale rovnou na to.

Popsal by ses nám trochu a prozradil, jestli se něco z tvého charakteru odráží v tvých knihách?

Tak asi odráží i neodráží. Psal jsem knihu o OCD, jelikož sám poruchou trpím. Neznamená to ale, že je kniha o mně. Zároveň jsem mnohem víc než má porucha.

Co tě přivedlo k psaní?

Nápad vytvořit něco, co tu ještě nebylo.

Jaké byly reakce okolí, když se dozvěděli, že píšeš?

Jsem člověk kreativní, takže se nejednalo o nějaké obrovské překvapení.

Píšeš o OCD poruše. Proč zrovna toto téma?

Jak už jsem říkal, sám poruchou trpím a chtěl jsem ji přiblížit širší veřejnosti.

Knihu Vetřelci v našich hlavách máš vydanou jen v elektronické verzi. Máš k tomu nějaký speciální důvod?

Kniha je krátká. Chtěl jsem, aby byla dostupná. Člověk si ji stáhne, přečte a „zahodí“.

Kde a kdy píšeš nejraději?

Je mi to jedno. Jsem člověk, který píše nárazově.

Kde se vzala inspirace k napsání zrovna tohoto příběhu?

Chtěl jsem ukázat, jak těžký je život s duševním onemocněním.

Měl jsi při psaní něco, nebo někoho, kdo tě podržel a kdo to byl?

Mé kamarády.

Ovlivnilo tvoji knihu nějak výrazně okolí a v čem konkrétně?

Nejvíc knihu ovlivnila osobní zkušenost s lidmi s depresí a má vlastní zkušenost.

Kdo je první člověk, který dostává napsanou knihu k přečtení?

Kamarádka.

Jaké byly reakce, když si vydal knihu?

Pozitivní. Byl jsem mile překvapen.

Proč si ty osobně myslíš, že by si lidé měli přečíst zrovna tvou knihu?

Protože takovou knihu určitě ještě nečetli.

Komu bys ji doporučil?

Duševně nemocným, ale i těm, co se o tématu chtějí dozvědět více.

Máš něco, co bys na své knize zpětně změnil?

Hodně lidí nepochopilo konec, ale asi bych ho stejně neměnil.

Co říkáš reakcím na tvou knihu?

Jsem rád. Kniha má pozitivní recenze a ohlasy.

Chtěl bys něco vzkázat kritikům?

Asi ne.

Co bys naopak vzkázal fanouškům?

Že jsem rád za každého, kdo si knihu přečetl. Hřeje mě to u srdce.

Chystáš nějaké další knihy?

Asi ano, jen nemám moc času.

Máš nějaké oblíbené autory, žánry a knihy?

Zmínil bych například Kazua Ishigura.

Jak moc tě vzory obecně ovlivňují v psaní?

Neovlivňují. Nejsem takový.

Je nějaká postava, nebo situace z tvé již vydané knihy, nebo těch teprve připravovaných inspirovaná něčím z tvého života a čím konkrétně?

Některé věci z knihy jsem sám zažil, ale je to osobní, takže to nechám otevřené.

Máš nějakého oblíbence mezi svými postavami?

Elišku.

Liší se na ně tvůj názor z pohledu autora a pohledu čtenáře?

Tak pohled čtenáře je vždy jiný, jelikož čtenář nemá v hlavě stejný svět jako mám já.

Práskneš nám na sebe něco exkluzivního?

Trpím hyperakuzí.

Chtěl bys nám ještě něco říct?

Budu rád za každého, kdo si mou knihu přečte. Děkuji vám!