
Vítám vás u dnešní recenze.
Tentokrát se opět vrátíme do světa Ricka Riordana. A to konkrétně druhou sérií z univerza Percyho Jacksona s názvem Bohové Olympu.
Tento, první, díl se jmenuje Proroctví a následně nás čekají ještě další čtyři, o kterých si postupně také popovídáme.
Nyní už ale pojďme na samotnou recenzi, ať to příliš nezdržuju.
OBECNÉ SHRNUTÍ OBSAHU PRO PŘIBLÍŽENÍ:
Jason Grace se objevuje v autobuse, který ho veze na nějakou školní exkurzi.
Vůbec si ale nepamatuje, jaký byl jeho život předtím a ani, jak se do onoho autobusu dostal.
Po následujících událostech se dostává do tábora polokrevných a zjišťuje, že je polobůh. Ani tam se mu ale vzpomínky nevrací a navíc se Cheirón domnívá, že by zde vůbec neměl být. A jakoby toho nebylo málo, všichni jsou z jeho příchodu zklamaní, protože čekali návrat Percyho.
Nicméně, s Jasonem se do tábora dostanou ještě další dva polobohové a brzy se všichni tři musí vydat zachránit jistou bohyni.
O jakou bohyni jde a dokáží to vůbec?
A kdo zakázal bohům, aby kontaktovali své děti?
To vše se dozvíte v téhle knize.
STRUČNÝ PŘEHLED POSTAV:
Jason Grace – hlavní postava, syn Jupitera, polobůh
Leo – polobůh, kamarád Jasona
Piper – polobohyně, kamarádka Lea, přítelkyně Jasona
Annabeth – polobohyně, členka tábora Polokrevných
MŮJ NÁZOR NA TUTO KNIHU:
JINÉ HLAVNÍ POSTAVY:
V této knize se přesouváme úplně jinam za někým úplně jiným.
Popravdě jsem byla naprosto zmatená, kde to jsme a proč by mě to mělo zajímat. Nebýt kamarádky, díky, Kájo, tak bych vůbec nevěděla, co, proč, jak. Takhle jsem měla tušení.
Nicméně Riordan tímto prvním dílem druhé série začal vyprávět o úplně jiných postavách, o kterých jsme do té doby nikdy neslyšeli a já se chvíli prala s tím, jestli mě jejich osud vůbec zajímá.
A jo, zajímal. 😀
PERCY:
Percyho v tomto díle nemáme vůbec. Ale, nebojte, ve dvojce opět je. Nicméně, jak jsem říkala, bylo to celkem matoucí vržení do jiného světa a možná kdyby se dvojka prohodila s jedničkou, bylo by to pro mě příjemnější.
ŘÍMSKÁ MYTOLOGIE:
V Proroctví se setkáváme a seznamujeme s římskou verzí mytologie, která byla celkem zajímavá, ačkoli tedy upřímně moc nechápu to, jak bohové střídají svou podobu a co přesně se jim mění za vlastnosti, ale to bude možná tím, že bych si měla lépe nastudovat římskou mytologii. 😀
Každopádně zde tedy krom nových verzí bohů máme i nové bohy jako takové. Obzvlášť jedna sněhová bohyně byla velice… Zajímavá.
VZTAH JASONA A PIPER:
SPOILER:
Vztah těchto dvou je založen na tom, že Piper byly do paměti vloženy vzpomínky podle kterých s Jasonem chodila, jenže se bohužel nejednalo o realitu. Nicméně i tak se autor stále snaží o pokusy o nějakou romantiku, které ale nelze věřit ani z pohledu, že to spolu tedy ti dva chtějí zkusit.
KONEC SPOILERU
DÉLKA KNIHY:
Nicméně musím pochválit, že tato kniha a zřejmě i celá série je stránkově delší než první série a i propracování příběhu a jednotlivých linek je mnohem lepší. Zřejmě autor pochopil, že jej čtou i starší čtenáři a ne pouze děti. A ty, které četly první sérii byly v době vydání druhé již starší, tak to je možná i proto. Každopádně, v tomto směru jsem naprosto spokojená.
KOMU BYCH KNIHU DOPORUČILA:
Všem, kteří mají rádi Ricka Riordana, sérii Percy Jackson a Olympané, všem, kteří mají rádi řeckou a římskou mytologii, přátelství, odvahu, relativně dětské hrdiny a těm, kteří mají rádi lehkou literaturu a nepotřebují nad knihou obzvlášť přemýšlet, ale chtějí si spíše odpočinout.
ZÁVĚR:
Jiné hlavní postavy – Hned v začátku jsme hozeni k úplně jiným postavám, což je opravdu dost matoucí pro někoho, kdo čekal další sérii o Percym Jacksonovi a já osobně jsem chvíli uvažovala, jestli to vůbec chci dále číst, protože jsem o postavách v první sérii vůbec neslyšela a nevěděla jsem proto, zda-li mě jejich osudy vůbec mají zajímat.
Percy – Nicméně, nebojte, k Percymu se vrátíme, ačkoli bohužel až v druhém díle. Možná, kdyby se dvojka a jednička prohodily – pořadí – bylo by to pro mě osobně příjemnější a lépe bych chápala, co a proč a jak.
Římská mytologie – setkáváme se zde s protipólem řecké mytologie, tj. s mytologií římskou. Ta byla fajn, akorát jsem úplně nepochopila, jak přesně jednotliví bohové přepínají mezi jednou a druhou verzí a jaké vlastnosti se jim přesně mění, ale to bude možná tím, že bych se měla dovzdělat v oblasti římské mytologie. 😀 Máme zde samozřejmě ale i úplně nové postavy. Těšte se třeba zejména na bohyni sněhu (mrk, mrk).
Délka a kvalita knihy – co se Riordanovi musí nechat je fakt, že jeho cílová skupina zestárla od vydání první série a nejsou to již malé děti, což se odráží i na délce a propracovanosti knihy jako takové. Je totiž o něco delší a linky jsou více propracované, což je rozhodně jen a jen dobře.
Napsat komentář