Vítám vás u dnešní recenze, první v tomto roce.

Překvapivě jsem od vánoc měla celkem blok a vůbec se mi nechtělo číst, ale… Tahle kniha to, myslím si, napravila.

A o čem je tedy řeč?

Tentokrát se podíváme na první díl ze série ACOTAR od S. J. Maas. Tedy konkrétně na Dvůr trnů a růží.

Děkuji, ne za spolupráci, ale za dokopání k přečtení, Arri.

A teď už jdeme rovnou na to.

OBECNÉ SHRNUTÍ OBSAHU PRO PŘIBLÍŽENÍ:

Feyre jednoho dne při lovu, aby nakrmila svou rodinu, zabije vlka. Není to ale jen tak ledajaký vlk. Jde totiž o někoho z Prithianu. Říše víl, které jsou proslulé svou krutostí vůči obyčejným smrtelníkům. Není proto divu, když se o pár dní později před jejím domkem objeví mluvící zvíře, které žádá, aby s ním za tuto vraždu odešla do smrti žít právě v jeho říši, říši víl.

Feyre tak nezbývá nic jiného, než se do říše těch, které nenávidí a kterých se bojí nejvíce vydat a najít cestu, jak uniknout.

To by se do toho ale nesměl přimotat jistý Tamlin a city, které by nikdy neměla cítit.

Jsou víly opravdu tak zlé, jak se říká?

A může Feyre nějak pomoct s zapuzením nákazy, která vílám bere moc? A má vůbec důvod to udělat?

STRUČNÝ PŘEHLED POSTAV:

Feyre Archeron – hlavní postava, lovkyně, smrtelnice

Nesta, Elain Archeron – Feyre sestry, smrtelnice

Tamlin – vznešená víla, jarní dvůr

Lucien – Tamlinův blízký přítel, zároveň jeho vyslanec

Rhisand – vznešená víla, noční dvůr

Amaratha – královna víl

MŮJ NÁZOR NA TUTO KNIHU:

RODINA FEYRE:

Feyre má dvě sestry a otce. Jejich rodina byla kdysi bohatá, ale bohužel o vše přišli díky dluhům, které se s nimi táhly po generace. A tak skončili v domku u lesa.

V jejích sestrách, hlavně v Nestě, však zůstalo mnoho z dcery bohatých lidí a otec, který přišel o nohu se natolik utápěl v sebelítosti, že se o rodinu stará jen a pouze Feyre. Díky slibu, který si od ní vynutila matka na smrtelné posteli.

Abych řekla pravdu, rodina naší hlavní hrdinky mi v první chvíli příšerně lezla na nervy. Stejně tak to, jak moc na nich Feyre lpěla i ve chvíli, kdy už věděla, že nemusí. Dá se sice pochopit, že jim podřídila svůj život, ale stejně na nich podle mého byla až přespříliš závislá na to, jak se k ní chovali.

Nicméně v druhé půlce se její sestry konečně začnou chovat normálně a upřímně řečeno jsem si je i celkem oblíbila. Tak uvidíme, jak se posunou dále v dalších dílech této série.

HLAVNÍ HRDINKA:

Když už se tady bavíme o rodině hlavní hrdinky, bylo by dobré zmínit i ji samotnou.

Podle mého se totiž chová naprosto stejně, jako většina hrdinek v tomto žánru. Opět se jedná o křehkou dívku, která všechny zachrání, ačkoli jejím problémem tentokrát není, že si říká, jak moc je slabá, ale to, jak silně je fixována na svou rodinu, byť je jediná, díky komu přežívají a všichni ostatní se k ní chovají jako ke kusu špíny.

A aby toho nebylo málo, tak i to jediné, co opravdu umí, lovení je u ní v rozporu. Na jednu stranu je celý život lovkyně, která loví, aby ochránila ty, na kterých jí záleží před smrtí, no na druhou stranu nedokáže zabít pár víl, aby zachránila život někomu, koho miluje?

TEMPO A DÉLKA KNIHY:

První třetinu knihy jsem si říkala, jak hrozně je to napsané a že to nechci dočíst. Ale… Pak jsem se konečně dostala k něčemu zajímavému a od té chvíle už to byla naprostá jízda až do poslední stránky.

Takže, pokud vydržíte prvních dvacet kapitol, tak dostanete to, kvůli čemu jsou z této série všichni tak nadšení a uchvácení, ale chce to pevné nervy a odhodlání.

A co se týče délky? V první části, jak jsem již psala, jsem si říkala, že to je extra dlouhé a mohlo by to už skončit. Po dočtení celé knihy ale říkám, že to má přesně tolik stránek, kolik bylo třeba k tomu, aby vznikl opravdu dobrý příběh.

ZVRATY A ZÁPLETKY:

Ačkoliv, jak jsem již říkala, se první část nedělo v podstatě nic moc, další části knihy už byly opravdu zajímavé. A čím dál jste, tím víc chápete, proč musela být první část tak nudná.

Obecně nutno říct, že má autorka všechny své zvraty a záporáky perfektně promyšlené a rozhodně ví co dělá.

Škoda jen, že konec prvního dílu vyloženě nenutí k přečtení dalšího dílu, jako tomu u sérií většinou bývá. I tak to ale rozhodně udělejte, prý to stojí za to.😊

SVĚT:

Krom zajímavých a nečekaných zápletek se autorce také podařilo vystavět zajímavý svět, ačkoli o vílí části zase tolik nevíme. Zatím jsme se totiž seznámili jenom s Jarním dvorem a obecně víme o dalších dvorech, ale podrobněji se na ně podíváme až v dalších dílech. Nicméně se mi i tak tato myšlenka opravdu líbí a jsem zvědavá, jak moc ji autorka má zpracovanou a jaké detaily nám ještě předvede.

VÍLY:

Další faktor, který se světem úzce souvisí jsou rasy.

Autorka nám krom lidí představuje také víly, které také nejsou ani z daleka tak jednotvárné, jak by se mohlo zdát. Právě naopak. I mezi nimi panují všemožné boje o moc, ale také mají své tituly, role a postavení.

A nejen to. Maas nám totiž nepředstavila jen tuto rasu, ale také spoustu dalších, i když záporných, bytostí, které v jejím světě existují a mají svou funkci. A já jen doufám, že se s nimi ještě potkáme a nebyly tam jen pro první díl.

KOMU BYCH KNIHU DOPORUČILA

Tuhle knihu bych doporučila hodně širokému publiku.

Najdou si v ní totiž své jak mladší, pro které to bude obyčejný romantasy příběh, tak ale i starší dospělí, kteří v ní mohou objevit spoustu těžkých témat, které autorka lehce otevírá a naznačuje.

Celkově bych tedy knihu doporučila všem, kteří mají rádi romantiku, lásku, fantasy, nadpřirozeno, víly, styl psaní autorky, ale taky těm, kterým nevadí v knize najít i hlubší témata a něco si z ní odnést i mimo dobu, kdy ji čtou. A také těm, kteří mají rádi Krásku a zvíře.

ZÁVĚR

Rodina Feyre – Archeronovi byli kdysi bohatou rodinou. Kvůli dluhům se však ocitli v domku u lesa. Otec, který přišel o nohu se o své dcery nestaral a jen se utápěl v sebelítosti, Nesta, zvyklá na bohatství, téměř nehnula prstem a tak vše zbylo na Feyre, která slíbila matce, že se o rodinu postará. – Docela mi upřímně vadilo, jak moc Feyre na své rodině lpěla, když se ukázalo, že už nemusí. Obzvlášť po tom, co jí udělali a jak se k ní chovali, to působilo malinko nerealisticky. Nicméně postupem knihy se Feyre sestry srovnaly a začala jsem je mít i celkem ráda. Tak uvidíme, kam se posunou v dalších dílech.

Tempo a délka knihy – nejtěžší je prokousat se prvními CCA dvaceti kapitolami, pak se příběh a konečně dějově rozjede a nepůjde odložit až dokud nedočtete poslední písmenko. – Co tedy říkám na délku knihy? Prvních dvacet kapitol vám bude připadat nesnesitelně dlouhých, zbytek už pak proletíte jako nic. Za mě je tahle kniha přesně tak dlouhá, aby příběh dával smysl, neměl hluchá místa a dal přesně to, proč čtenáři tuhle knihu tolik milují.

Zvraty a zápletky – ačkoli se v první části nic moc neděje, následné zvraty a záporáci jsou naprosto perfektní a promyšlení. A postupem čtení se i dozvídáme, proč vlastně musela být první část tak nudná. Škoda jen, že nás konec dílu vyloženě nenutí okamžitě pokračovat dalším dílem.

Svět – autorka vytvořila opravdu zajímavě propracovaný svět, ačkoli z něj v prvním díle ani zdaleka nepoznáme úplně vše. Seznámíme se podrobně s Jarním dvorem a dozvíme se nějaké základy o ostatních, ale podrobněji se na další dvory podíváme až v příštích dílech. Přesto ale už teď svět působí opravdu propracovaně a komplexně.

Víly – neméně důležitou součástí fantasy jsou rasy. Maasoá nevytvořila běžné jednotvárné víly. Ne. I mezi nimi se totiž bojuje o moc, uznání a vládu. Také mají své tituly, šlechtu a poddané. Nicméně krom nich je v tomto světě také spousta jiných, byť zatím hlavně záporných, bytostí.