Vítám všechny čtenáře u dnešní recenze, ve které se podíváme na první díl duologie od M. V. Jírové s názvem Chladný král.

Za poskytnutí knihy k recenzi moc děkuji Solis vydavatelství, u kterého e-verze této knihy vyšla.

Knihu si lze zakoupit i v papírové verzi, jež vyšla pod nakladatelstvím Nová Forma.

OBECNÉ SHRNUTÍ OBSAHU PRO PŘIBLÍŽENÍ:

Příběh Chladného krále se odehrává v daleké budoucnosti, která je plná spousty vymožeností, o kterých si můžeme my v dnešním světě nechat jenom zdát. Nový král Krenus jich ale většinu zakázal a snaží se svět vrátit do dob dávno minulých.

Nikdo nemá tolik odvahy, aby se králi postavil. Je to ale opravdu tak? A co se stane, když se o to někdo pokusí? A co když tím upoutá pozornost samotného prince Kardese?

STRUČNÝ PŘEHLED POSTAV:

Mesilie – hlavní postava

Kirry – Mesiliina kamarádka

Kardes – princ

Krenus – král a otec Kardese

MŮJ OSOBNÍ NÁZOR NA JEDNOTLIVÉ POSTAVY:

MESILIE:

Mesilie byla přesně ten druh hrdinky, který bytostně nesnáším.

Je jasné, že ji ovlivnila nadvláda nového krále, ale  i přesto si nemyslím, že by ji mohl ovlivnit až tolik, co se povahy týče.

Za mě taková ta klasická hlavní protagonistka. Autorka ji popisuje jako rebelku, za kterou bych ji dle jejího chování snad ani moc nepovažovala.

Jasně, porušovala některé zákony krále, ale jen proto, aby si usnadnila život (viz vymoženosti dané budoucnosti), ale nebylo to nic, co by mi připadalo nějak úžasně rebelské.

Většina jejích kapitol byla čistě o tom, jak strašně úžasný je Kardes a co s ní dělá byť jen jeho pohled na ni, což mi ve chvíli, kdy jsem to četla tak po stopadesáté šesté už vážně lezlo na nervy.

Snad se tedy postava v druhém díle změní k lepšímu a budu jí moct dát i nějaké plusové body.

KIRRY:

Kirry je nejlepší kamarádka Mesilie. A to ještě z doby, kdy ve světě chladného krále nevládl Krenus. Díky jejímu otci je jedna z vyšších, což jí a tudíž i její kamarádce Mes dává několik málo výhod, ale ani tak to není nijak úžasný život, kvůli královým striktním nařízením.

Kirry mi teda jako rebelka připadala mnohem víc, i-když na rozdíl od Mesilie to u ní nebylo neustále zdůrazňováno. Vymyslela totiž spoustu nápadů, které by nebýt pár malých detailů určitě vyšly.

Tato postava je velice povedená a doufám, že se s ní potkáme i v dalším díle, i-když si to moc nemyslím.

KARDES:

Kardes je prync, který má po smrti svého otce v budoucnu nastoupit na trůn. Je o něm známo, že si dělá a bere vše, co se mu zalíbí a král do toho nezasahuje, pokud to nejde proti němu, čehož se princ obvykle vyvaruje. Nemá totiž potřebu jít proti svému otci, se kterým vše tohle vybudoval.

Kardesův pohled mi připadal úplně nejzajímavější. Jednak se dozvídáme něco víc, než jak je postava z té druhé mimo a jednak se dozvídáme i něco o samotném princi, jeho životě, původu, výchově a spoustě dalších aspektech, které ho formovaly a formují.

Přijde také jedno velké odhalení, které spoustu věcí vysvětlí, ale to si budete muset přečíst sami, protože bych vám prozradila mnohem víc, než by se v bezspoilerové recenzi mělo.

Doufám jen, že autorka bude pokračovat tak vysoko, jak laťku na konci prvního dílu zanechala, protože jinak by to byla velká škoda.

MŮJ OSOBNÍ NÁZOR NA TUTO KNIHU:

Celou knihu mi kazilo chování hlavní hrdinky a chtěla jsem  ji kvůli tomu upřímně zavřít, ale pak přišel Kardesův pohled, který mě přesvědčil k tomu, abych dílo přeci-jen dočetla.

Celý Kardesův pohled byl totiž strašně čtivý a zábavný, což se ale o tom Mesiliiném říct nedalo.

Podle mých informací přímo od autorky se Mes v druhé knize má prý zlepšit, tak uvidíme, co se z toho vyvine.

Druhý díl si tedy určitě přečtu, protože jsem zvědavá na posun postav a další dění, jež skončilo ve chvíli, kdy to konečně začalo mít pořádné grády.

Doporučila bych ji?

Ano, nejspíše asi ano.

A komu?

Všem, kteří mají rádi romantiku, nezkušené slečny, lásku mezi urozeným princem a obyčejnou dívkou a hlavně všem, kteří mají rádi tvorbu Českých autorů.