Vítám vás u dnešní recenze.

Tentokrát se podíváme na knihu Zefkovo probuzení, za jejíž poskytnutí moc děkuji samotnému autorovi, Markovi Mullerovi.

My se ale už pojďme podívat na recenzi.

OBECNÉ SHRNUTÍ OBSAHU PRO PŘIBLÍŽENÍ:

Zefek by měl chodit na vysokou školu a věnovat se studiu. Místo toho si ale užívá s kamarády mládí formou diskoték a různých jiných akcí. Jedna z nich se mu ale stane osudnou. Jednoho rána se probudí kdesi, kde to vůbec nepoznává a zjistí, že se objevil o několik set let dopředu od doby, kterou si naposledy pamatuje.

Jak je možné, že přežil tak dlouho? A je někde i ta zrzka, se kterou byl naposled? Dokáže udělat něco pro člověka, kterého sotva zná?

STRUČNÝ PŘEHLED POSTAV:

Zefek – hlavní postava

Najwa – pečovatelka

Mirka – Zefkova kamarádka

Virgil – Zefkův kamarád

MŮJ NÁZOR NA JEDNOTLIVÉ POSTAVY:

ZEFEK:

Zefkův charakter jsem překvapivě měla ráda. Chápala jsem jeho motivaci, nálady a vlastně většinu z toho, co udělal. Nicméně také na něj nemám úplně vyhraněný názor. Nebylo na něm v podstatě nic, čím bych ho mohla nějak odlišit od ostatních, možná mi tam chyběl nějaký charakteristický prvek, který by byl jen jeho.

MIRKA:

Tahle postava v mých očích zůstala neutrální po celý příběh. Neměla jsem důvod ji mít ráda, ale ani ji proklínat. Celou její přítomnost v příběhu, respektive její důležitost považuji za zbytečnou, ale o tom více níže. „SPOILER Proč sakra Andulka? To tam tak extrémně nesedělo.😂“

VIRGIL:

Tohoto kluka jsem ze začátku brala jen jako někoho, kdo má vyplnit nudná místa v knize, ale nakonec se z něj stal velice klíčový charakter. Už od chvíle, kdy Zefkovi pomáhal jsem ho měla ráda a vůbec jsem nečekala, jak se vybarví, takže šok v tomto ohledu splněn. No v podstatě se jeho činy nejevily zas tak špatně, resp, měla jsem pocit, že Zefka nijak víc nezasáhly, byť by asi měly, pokud chápu dobře, že měl Zefka „SPOILER poslat za horším. Ve finále se zdálo, že vlastně je Zefek rád, že to udělal, což výslednou stranu této postavy kazilo.“

MŮJ NÁZOR NA TUTO KNIHU:

Tohle byl můj první výlet do sci-fi žánru. Nemůžu říct, že by byl vyloženě špatný, ale nebylo to přesně to, co jsem očekávala.

Možná je to tím, že jsem si vytvořila svou vlastní představu o závěru, která se lišila. Občas se mi to stává a většinou jsem mile překvapena, ale tentokrát mi celý příběh, respektive jeho zápletka nedávala smysl.

Upřímně jsem si nedokázala představit, že by někdo, kdo si s holkami jen užíval, jak sám hlavní protagonista říká, měl najednou tak abnormální zájem o jednu z nich. Chápu, že chtěl někoho stejného, z téže doby a v tomto ohledu to asi smysl dává, no nečekala jsem upřímně, že s ní bude mít tendenci zůstat. A to i přes to, co je spojovalo. Nemyslím si, že někdo, jako on, by si řekl ok, budu „SPOILER táta“, to zní jako chvíle, kdy bych měl být zodpovědný a celý se totálně změnit na lusknutí prstu. Tohle jsem mu tedy rozhodně nevěřila a proto mi tento konec, i přes jisté pochopení nedával vůbec žádný smysl. Jak pravděpodobné navíc je, že někdo, kdo se zná sotva pár hodin s druhým člověkem s ním zůstane dalších 120 let? Víc bych chápala, kdyby zůstal s druhou osůbkou a Mirce se jen snažil pomoci pryč z její země a s „Spoiler s výchovou dcery“.

Jinak, abych nebyla čistě negativní, se mi ale svět, který Marek udělal velmi líbí a jeho propracování bylo fajn. Já, jakožto nováček v tomto žánru bych možná ocenila jeho podrobnější popis, ale pro příběh toto úplně stačilo a bylo to opravdu skvěle vymyšlené a propracované.

Doporučila bych tuto knihu?

Hmmmm. Je mi líto, ale nejspíše ne tak úplně. Kniha ve mne nezanechala nic hlubšího.

Proto možná snad jen opravdu někomu, kdo má zájem si přečíst nějakou oddechovku a nevadí mu nelogičnosti.