Vítám vás u dalšího rozhovoru s českými a slovenskými autory.

Tentokrát nám o sobě něco prozradila autorka dvou erotických románů Ano, pane řediteli a nově i Ano, pane božský.

Pojďte se spolu semnou podívat, co nám o sobě a svých knihách prozradila./

Mohla by ses nám trošku popsat a prozradit, jestli se něco z tvé povahy odráží i v tvých postavách a příbězích?

Jsem taková směsice všeho. Mám ráda lidi, společnost a zábavu, strašně ráda si povídám, ale zároveň mám ráda chvilky klidu, hlavně na psaní. Jsem veselá a když se směju, tak mám prý nakažlivý smích. Mamka o mě říká, že jsem hodná, až jsem hloupá, což je pravda, dost často jsem na to doplatila. Pokud bych měla prásknout něco negativního, tak jsem netrpělivá a výbušná. Nesnesu lež a falešný lidi, takže moc nedávám druhé šance nebo je těžké mě pak přesvědčit o opaku. A ano, každá postava má něco málo ze mě.

Co tě přivedlo k psaní?

Potřeba uvolnit mysl, aby nemyslela na to, co neměla. Byl to můj únik od reality, což vlastně pořád je. Jen jsem tehdy nečekala, že se z toho vyvine taková láska a že budu vydávat.

Jaké byly reakce okolí, když se dozvěděli, že píšeš?

Dost smíšené. Někdo mě obdivoval, někdo podporoval a někdo říkal, že je to ztráta času. Teď už je ale všechno jinak.

Kde a kdy píšeš nejraději?

Už mám vyzkoušeno, že jakmile nejsem doma a nemám svůj klid, tak napíšu strašně málo nebo vůbec nic. Takže upřednostňuju svůj prostor, svůj stůl a hlavně klid, takže píšu až večer, kdy syn spí.

Jak zvládáš práci, psaní, rodinu a psa? Máš vůbec někdy čas na sebe?

Můj čas pro sebe je v podstatě psaní, takže jo mám ten čas 😀 Ale jinak to zvládám relativně dobře, i když únava z práce pak záleží na tom, jaké je zrovna období.

Kde se vzala inspirace k napsání zrovna Ano, pane řediteli a Ano, pane božský?

Netajím se tím, že k říďovi mě inspirovala jedna kniha, kterou jsem v té době četla. Zůstala mojí srdcovkou do teď. Nicméně musím říct, že ona kniha má téměř nulovou zápletku, která se vyřešila lusknutím prstu, a to mi vadilo. A proto jsem si to v říďovi postavila trochu akčněji. Božský přišel tak nějak sám, ale chtěla jsem ho ozvláštnit, aby to nebylo jen – hrdina a hrdinka, stane se z nich pár, bum nějaký rozpad vztahu a happyend, proto je božský postavený v rovině přátelství i lásky.

Jak to u tebe chodí s novými nápady? Máš spoustu souborů, které čekají, až nastane jejich čas, nebo máš rozepsanou spoustu příběhů a píšeš, na co máš zrovna náladu?

Od obojí ho něco. Mám soubor, kam si píšu nápady a k nim i nějaké podrobnější info, jenže tenhle soubor už čítá přes 20 nápadů. Zároveň ale mám rozepsáno víc příběhů naráz, momentálně to jsou 3, i když poslední asi dva měsíce se intenzivně věnuji dvěma – mám rozdělené dny v týdnu, kdy píšu který.

Obě tvé knihy jsou erotické romány. Máš v plánu zkusit psát i nějaký jiný žánr?

Asi úplně neuhnu k jinému žánru, vždycky tam bude ta erotika. Spíš jsem se zaškatulkovala tím, že píšu z českého prostředí. Nicméně chystám dvě knihy, které budou jiné.

Proč vlastně zrovna erotika?

Ani nevím, prostě to tak nějak přišlo. Mám ráda romantiku a ta erotika to správně okoření.

Mělas při psaní něco, nebo někoho, kdo tě podržel a kdo to byl?

Když jsem kdysi začínala se psaním, měla jsem jednu kamarádku, která četla všechno a vždy mi dávala zpětnou vazbu, v podstatě jsem psala pro ni 😀 Ona to čte pořád, ale teď už zásadně ve finální verzi. Jinak mám pár spřízněných duší, v čele s jednou hlavní kamarádkou/betou – ta ví děje mých knih, pomáhá mi je ladit, řešíme nelogičnosti a veškeré detaily, dáváme si zpětnou vazbu. Ale vážím si všech úžasných holek kolem sebe.

Ovlivnilo tvoje knihy nějak výrazně okolí a v čem konkrétně?

Nemyslím si. Ovlivňují je hlavně bety, když mají připomínky, ale to k tomu patří.

Kdo je první člověk, který dostává napsanou knihu k přečtení?

Zásadně moje vrchní beta, je skvělá, protože má neskutečný cit pro detail a říká mi vše narovinu. Až po ní to dostávají další bety.

Jaké byly reakce, když si vydala první knihu?

Myslím, že vesměs pozitivní, i ti co tvrdili, že je to ztráta času, to pak viděli jinak – v lepším světle. U pár lidí mě překvapilo, že si knihu koupili a přečetli, protože jsem to absolutně nečekala.

Proč si ty osobně myslíš, že by si lidé měli přečíst tvoje knihy?

Protože to jsou oddychovky skrývající romantiku, erotiku a samozřejmě napětí.

Komu bys je doporučila?

Všem, kteří mají rádi romantiku, erotiku a nevadí jim si třeba zanadávat nebo si pobrečet 😀 A hlavně lidem nesmí vadit nebo by neměli mít předsudky k českému prostředí.

Máš něco, co bys na svých knihách zpětně změnila?

Obě je miluju, ale… Na Božském bych nezměnila vůbec nic, na říďovi něco málo jo, jen nebudu prozrazovat co, to zůstane jen v mojí hlavě.

Co říkáš reakcím na tvé knihy?

Sto lidí, sto chutí. Ty hezké mě samozřejmě potěší, někdy i dojmou, z těch s konstruktivní kritikou si beru něco pro svoje zlepšení. Ale ty, co jen hejtují, napíšou jednu větu nebo se obouvají do mě jako autora, aby ublížily filtruji.

Chtěla bys něco vzkázat kritikům?

Všem se nemůže líbit všechno, beru to a respektuju. Ale těm, co podají slušnou a konstruktivní kritiku, nebo mi to napíšou naférovku a dokážou o tom diskutovat, děkuju!! Z některých by si ostatní měli vzít příklad, a mě to pomáhá se zlepšovat dál. Jenže takových moc není, jsou to spíš vzácné případy. Za to těm, kteří záměrně hejtují vše kolem knihy, dělají si fake profily, z nichž hází schválně špatná hodnocení, aniž by knihu četli, nebo posílají svoje kámoše, a těm kteří za zády pomlouvají a do očí si pak hrajou na kámoše, bych řekla, že jsou trapný, nechutný a ať si radši zametou před vlastním prahem. Protože karma je zdarma.

Co bys naopak vzkázala fanouškům?

Že jsem jim všem moc vděčná za to, že dali šanci nové české autorce, že se jim moje knihy líbí a že se vrací. Taky jim děkuju za všechny krásný zprávy a recenze.

Bylas v Americe? Dost detailně ji ve své knize Ano, pane řediteli popisuješ.

Ne nebyla 😀

Chystáš nějaké další knihy?

Chystám jich spoustu, jen bych potřebovala ještě jedny ruce a jednu hlavu, abych byla rychlejší 😀

Povíš nám o nich víc?

Nebudu moc extra prozrazovat, abych pak překvapila, ale psala jsem o dvou knihách, na kterých víc pracuji. Prozradím akorát, že jedna se odehrává v Itálii. Druhá dokonce v jiném světě, je to mix erotiky s fantasy, navíc je na ní jiné, že jí píšeme ve dvou.

Máš nějaké oblíbené autory, žánry a knihy?

Jak ve psaní, tak ve čtení se držím svého oblíbeného žánru erotika. Oblíbených autorů i knih mám víc. Z těch opravdu oddychových autorů mám ráda Melanii Moreland, z těch pikantnějších pak Meghan March, Audrey Carlan nebo Anu Huang. A určitě bych našla i další.

Je někdo z nich vzorem pro tvé psaní?

Vzorem vyloženě ne.

Jak moc tě vzory obecně ovlivňují při psaní?

Neřekla bych, že mě nějak ovlivňují. Nebo minimálně už ne teď.

Je nějaká postava, nebo situace z tvých již vydaných příběhů, nebo těch teprve připravovaných inspirovaná něčím z tvého života a čím konkrétně?

Z těch napsaných určitě ne. I když kamarádky si myslí, že Míši kamarádky v říďovi jsou inspirované jima :D, ne vážně nejsou, je to jen náhoda, že jsou holky čtyři tak jako my. Ale v jedné z knih, kterou píšu se objeví scéna, která se mi reálně stala právě s mýma kamarádkama. Jaká říkat nebudu, ale holky se v tom pak poznají 😀

Zmínila ses mi, že tvůj syn je taková malá kopie Adama z Ano, pane řediteli. Mohla bys to rozvést?

Je stejné znamení i má stejný měsíc narození 😀 Taky je stejně výbušný, vzteklý a rád křičí 😀 Tak doufám, že bude i stejně úspěšný a přivede domů skvělou ženu.

Máš nějakého oblíbence mezi svými postavami?

Všichni jsou moji oblíbenci, jen každý kvůli něčemu jinému. Miluju i toho největšího blba nebo záporáka 😀

Liší se na ně tvůj názor z pohledu autorky a pohledu čtenářky?

Řekla bych že jo, jako autorka je mám radši, protože jsem si je napsala tak, jak jsem chtěla.

Máš stanovený nějaký cíl, kterého bys ve své spisovatelské kariéře chtěla dosáhnout? O jaký cíl se jedná?

Žádný konkrétní cíl nemám, jen bych si přála, aby se knihy prodávaly a byly oblíbené. I když… dostat se s knihou kamkoliv za hranice by bylo TOP, ale to je pro nás cz autory vlastně nemožné.

Máš něco, co bys nám ještě chtěla říct?

Asi nic, jen že moc děkuju všem, kteří mě čtou, podporují a píšou mi, kdy bude něco dalšího. Všem svým čtenářům jsem vděčná za podporu, protože bez nich by další knihy vyjít nemohly. P.s. Podporujte české autory, protože si to zaslouží stejně, ne-li víc než ti zahraniční.