Vítám vás u dnešní recenze, ve které se podíváme na knihu další tuzemské autorky, Lenky Sadílkové.

Opět bych takto veřejně chtěla Lence poděkovat za poskytnutí knihy k recenzi.

Nikdy jsem si upřímně nemyslela, že dojdu i k knihám s takovým tématem a poselstvím, ale přesto toho nelituju.

My už se ale pojďme podívat na samotnou recenzi.

OBECNÉ SHRNUTÍ OBSAHU PRO PŘIBLÍŽENÍ:

Elisin život by jí mohl každý závidět. Je mladá, má dobrou práci a její manžel má spoustu peněz a vlivných přátel.

Ale je to opravdu tak?

A co se stane vždy, když Elis udělá něco, co se Danovi nebude líbit?

A kdo je ten tajný ctitel, který jí posílá básničky spolu s pomněnkami?

STRUČNÝ PŘEHLED POSTAV:

Elis – hlavní protagonistka

Dan – hlavní Elisin manžel

Max – kamarád Elis

MŮJ NÁZOR NA JEDNOTLIVÉ POSTAVY:

ELIS:

Elis je mladá, úspěšná, krásná a .zřejmě také chytrá. Navíc má dost bohatého manžela, což jí také dost pomáhá.

Co vše se ale skrývá uvnitř za zamčenými dveřmi? A co vše si člověk v rámci své sebekritiky nechá líbit v důsledku falešného domnění, že si za svou situaci může sám?

Postava Elis se mi líbila hlavně proto, že mi její automatické předpokládání toho, že chyba je v ní připomínala spoustu lidí. Autorka tímto charakterem dle mého přesně vystihla, jak se asi v takovýchto situacích lidé cítí, i-když to nemůžu naštěstí posoudit. Můj kladný vztah k této hrdince byl tedy zapříčiněn hlavně její uvěřitelností a realistickým chováním v daném životním obdobím.

DAN:

Co všechno dokáže někdo, kdo je až moc bohatý, má krásnou dívku a uzavírá spoustu skvělých zakázek? I jeho přátelé ho zbožňují a večírky jsou jeho zábavou na každý víkend?

A jak málo vlastně stačí k tomu, aby se projevila opravdová povaha každého z nás,

Jak daleko může zajít perfekcionismus a žárlivost v kombinaci s alkoholem a penězi?

Na Danově postavě byla dle mého nádherně ukázána odpověď na otázky, které jsem nadnesla výše. Přestože se mi jeho úděl v příběhu rozhodně nelíbil, oceňuji, že ho tam autorka dala jako zástupce v podstatě ne jen tohoto druhu člověka, ale i jako ukázku v podstatě všech démonů, kteří mohou lidi trápit.

MAX:

Max není ve své podstatě ničím na první pohled zvláštní.

Jeho práce spočívá v malování bytů a jeho zábava v hraní her s přáteli, nebo chození na večírky.

Přesto se nedá říct, že by byl zlý člověk, narozdíl od některých jiných.

Věří na pravou lásku. Proto není divu, že si zatím žádnou na dlouhodobý vztah nenašel.

Co se ale může změnit při jednom obrážení barů s partou kamarádů?

Max byl přesně ten člověk, kterého v takové situaci potřebujete. Jeho pomněnky a básničky byly příjemným zpestřením jak pro čtenáře, tak i pro samotnou Elis.

MŮJ NÁZOR NA TUTO KNIHU:

Nevím, jestli autorka knihu psala podle svých zkušeností a myslím, že to ani vědět nechci, ale je až fascinující, jak trefně dle mého charaktery svých postav zastoupila všechny postoje, které se v této situaci mohou objevit i v reálném životě. Jak jsem již zmínila výše, na jejích postavách mě baví právě tato skutečnost.

Dále moc oceňuji, že se autorka nebojí zabrousit i do takových témat, jaká se vyskytují v této knize. Přestože se v dnešní době otvírá již spoustu témat není úplně běžné najít knihu s něčím takovým. Cením tedy Lenčinu odvahu do toho jít.

Dle mých informací ani další Lenčina kniha není úplně pro všechny a i-když je tomu tak musím říct, že se na její čtení těším.

Důvod, proč mě kniha zaujala a bavila i přes toto téma spočíval hlavně v tom, jak realisticky autorka situaci dokázala vykreslit a to, že ji nedělala nijak nemožnou v reálném životě. Navíc konec neskončil tragicky, což ukazuje, že z jakéhokoli problému se dá dostat a že není slabost, když si necháme pomoct od druhých.

Doporučila bych tedy tuto knihu?

Rozhodně ano,..

A komu?

Rozhodně komukoli, kdo hledá knihu s poselstvím a s poučením i do reálného života. Zároveň také lidem, kteří v knihách mají rádi lásku, kamarádství a pomoc. A také těm, kteří mají rádi trochu odvážnější hrdiny.

Leni, ještě jednou moc děkuji.